Víte, že ... 

 

Největší význam včely medonosné je v opylovací činnosti?

Včela jako opylovač nemá v přírodě zastoupení. Je důležitá pro udržení rozmanitosti rostlin. Albert Einstein (1879 – 1955) řekl: „Jestliže včely zmizí z povrchu zemského, bude mít člověk maximálně čtyři roky života; nebudou včely, nebude opylování, nebudou rostliny, nebudou zvířata, nebude člověk…“ Včely jsou měřítkem zdravého prostředí i jeho tvůrcem. Jejich význam nemůže být ani dostatečně doceněn.

Vliv včel se projevuje i na kvalitě hovězího masa, protože včely ovlivňují rozmanitost rostlin na pastvinách, kde se skot pase. A to je jen jeden příklad z mnoha. Bez včel není možné trvale udržitelné zemědělství.

Až 80 % všech ovocných stromů, olejnin, semenářských porostů a zeleniny v Evropě zajišťuje jediný druh – Včela medonosná!

 

Rojící se včely nejsou nebezpečné?

Včely mají při rojení úplně jiné starosti a nejsou vůbec útočné. Jestliže roj opustí svůj původní domov, má opravdu na spěch. Zásoby medu v medných váčcích vydrží jen na krátkou dobu a případné špatné počasí by pro včelstvo, které by nenašlo nový domov včas, mohlo znamenat zkázu. V přírodě si roj hledá dutiny stromů nebo jiná vhodná místa, včelaři ho umístí do nového úlu.

 

Kdyby měla jedna včela sama vyrobit kilogram medu,

potřebovala by na to šestnáct let a nalétala přitom stejnou vzdálenost, jako kdyby šestkrát obletěla Zemi. To však není možné, protože kdyby nalétala asi osm set kilometrů, létací svaly by se jí natolik opotřebovaly, že by prostě vypověděly službu. Za svůj krátký život proto včela nasbírá nektar na výrobu asi sedmi gramů medu.